Hojící se jizvy severozápadu Čech

Nejen na konci světa vás čekají exoticky vyhlížející krajiny. Stačí ujít pár kilometrů i u nás v kraji a rázem se vám naskytne výhled na krajinu, která nevypadá jen jako exotická, ale rovnou jako krajina z jiné planety. To nepřeháníme, ale skutečně, když jsme mnoha známým z jiných koutů Česka ukázali obří jámy vzniklé těžbou hnědého uhlí, jen těžko hledali slova k výhledu, který se před nimi právě otevřel.

Je skoro až neuvěřitelné, jak obrovské jizvy je člověk za pomoci těžké techniky schopen do naší planety vyrýt. Ještě úžasnější však je, jak člověk s asistencí přírody dokáže tyto hluboké jizvy na tváři planety opět zhojit a to tak, že ona zmíněná tvář se stane dokonce krásnější, než byla dříve.

Tato přednáška je věnovaná velkým jezerům, která vznikají na severozápadě Čech z vytěžených hnědouhelných jam. Vzhledem k tomu, že je tento kraj díky těžební činnosti opravdu dynamický, mnoho dalších obrovských jezer v této krajině teprve vznikne. A tak v budoucnu získá tento v nedávné minulosti nevkusně zjizvený kraj vzhled takové malé Skandinávie v srdci Evropy. V průběhu přednášky se podíváme nejen na jámy, ze kterých tato jezera teprve vzniknou, ale zavítáme hlavně k jezerům již vzniklým. A nejen k nim ale podíváme se i pod jejich hladinu, kde se teprve nachází překrásný exotický svět, který svou pestrostí života skutečně vypadá jako ze vzdálených exotických končin. Obdobně krásnou podvodní scenérii budete kdekoli jinde v naší zemi hledat marně.

Některé z našich článků které jsou zaměřené na jezera vzniklá po těžbě hnědého uhlí naleznete zde

Victoria: jak toho v Austrálii vidět hodně a najezdit málo

I přes to, že je Austrálie nejmenším kontinentem, vzdálenosti mezi jednotlivými místy jsou často obrovské. Velmi malé osídlení a na většině území zdánlivě monotónní prostředí nekonečné buše a rovinatých plání outbacku pak vzdálenosti ještě umocňují. Taková Austrálie skutečně je vyprahlá rudá pustina, kam až oko dohlédne… To ovšem vůbec neplatí o nejmenším kontinentálním státě Austrálie, o Victorii. Přesto, že je Victorie skutečným drobečkem ve srovnání s pěti zbývajícími státy australského kontinentu, je i tak třikrát větší než Česká republika. Stát je to sice na tomto kontinentě nejmenší, ale přitom nejlidnatější. To by však milovníky samoty nemělo nikterak odradit, jelikož hustota zalidnění je i tak pětkrát nižší než v Čechách a navíc 75% obyvatel této země žije v hlavním městě Melbourne. Takže jakmile toto město opustíte, jste zase zpět ve staré dobré liduprázdné Austrálii.

Co Victoria nenabrala na velikosti, to dohnala na kráse, a tak v této zemi toho můžete vidět a zažít opravdu mnoho. Od dech beroucích strmých vápencových útesů vstupujících do moře ve formaci dvanácti apoštolů, přes eukalyptové pralesy a vyprahlé pustiny, až po hory „tyčící se až nad mraky“. Hory tyčící se až nad mraky zní trochu neuvěřitelně ve státě, kde nejvyšší vrchol nedosahuje ani výšky 2 000 m n.m., ale jak uvidíte v naší přednášce, i to je ve Victorii možné.

Vzhledem k tomu, že na rozdíl od zbytku vyprahlé Austrálie je tento stát také neobvykle „mokrý“, setkáte se zde i s neobvyklým množstvím živočišných druhů tak typických pro Austrálii. A samozřejmě i o zážitky prožité při focení těchto roztomilých chlupáčků se s vámi podělíme.

Další fotografie z naší cesty po Victorii Jižní Austrálii naleznete zde.

O rybách a rybářích

O rybách a rybářích

Tato přednáška je trochu odlišná od ostatních našich přednášek. Není totiž zaměřena na cestování. Přednáška se zaměřuje na to, čím si projde například takový kapr od svého narození až po dobu, než se dostane na vánoční stůl nebo než je vypuštěn do rybářského revíru.

Kromě života ryb, které se běžně chovají v našich rybnících, se podíváme také na život samotných lidí, kteří se o tyto ryby starají. Řekneme si něco o krásách a úskalích rybářského řemesla. A také o tom, čím se takový chov ryb diametrálně liší od chovu jiných hospodářských zvířat. V závěru přednášky si pak povíme, kam až taková láska k rybám může člověka v jeho životě zavést.